FM POHÁR - Říjen 2016 - Krušná hora - JN69XX

Max odjel na zápas rugby a tak jsme na FM pohár vyrazili včas ve dvou operátorech, vybavení jednou anténou, na vyzkoušené místo na Krušné hoře. Na kopci jsme ráno byli sami a výhledy byly famózní. Se začátkem závodu na výhledy už nebyl čas, počasí se odpovídajícím způsobem zhoršilo a závod jsme zakončovali v dešti. Pořádně jsme ani nesbalili a přesunuli se k rozhledně pod střechu. Po dobalení, svačině a po dešti jsme vyrazili k domovu.
Velkou radost nám udělalo spojení s OK1KOK za 4 body na ručku, když byla hlavní stanice zaneprázdněná provozem na 2m.

FM POHÁR - Září 2016 - Houpák - JN69WR

Do oblasti Brd nás ideologicky už dříve přivedl pokus Míly VUM, který dopadovku v FM poháru vyzkoušel. Následoval náš první pokus v letošním lednu na Toku, který je hezký, ale z našeho pohledu příliš zalesněný.
Houpák, na který jsme dnes vyrazili, jsme si dobře prohlédli z Plešivce a finální dispozice nás nezklamala. Žádost o vjezd alespoň na "letiště" na VLS ze srpna nikam nevedla a tak jsme realizovali standardní schéma. Brzo vstávat, hodně baťůžků a dlouhá procházka s anténami. 
Na vybraném místě jsem byli hodně, ale opravdu hodně pozdě, protože se časový harmonogram rozpadl už před svítáním a náprava už nebyla možná. První spojení jsme pak zapsali na 2m až v 08:31 UTC. To jsme však měli ke startu na 70cm dost daleko, protože Ben v tu dobu ještě šrouboval konektory.
Vše však šťastně dopadlo a dokonce se vyplnilo i Aurorčino přání, aby se podařilo udělat i 59 spojení na 2m. Když se nedařilo tak své požadavky ještě zvýšila a požadovala, aby bylo zalogováno v 59. minutě a nejlépe s přijatým reportem 59. Jaké bylo naše překvapení, když nás na konci 58. zavolal OK1OCB a s jedním opakováním se opravdu podařilo zapsat čtyřikrát 59 do deníku.
Cestou zpět jsme nespěchali a vyložili až těsně před 1700 lokálního času.
Zajímavost: cykloturistů na naše QTH přijel určitě rekordní počet.

FM Poháry z pohledu Václava OK1CVP

Václav OK1CVP nás potěšil nejen fotografiemi z letošního předávání FM Poháru v Holicích, ale také pohledem do naší historie z pohledu tohoto příjemného závodu. Máme tak hezkou možnost sledovat, jak ta léta běží.
Předávání je za výhry v ročnících 2012, 2014 a 2015.

Holice 2016

Velmi příjemným potěšením pro nás byla dnešní cesta do Holic na 27. mezinárodní setkání radioamatérů, kde jsem převzali již třetí cenu za vítězství v FM Poháru, kterou jsme získali znovu za 70cm v QRP kategorii. Jsme přesvědčení, že se jedná přesně o ten typ závodu, kde má účast mladých radiomatérů smysl a za pořádání a vyhodnocení moc děkujeme.
Velmi příjemné bylo také setkání s kolektivkou OK1KZL, kterou pravidelně slýcháváme na pásmu a nyní známe i osobně.
Holickou část cesty jsme zakončili prohlídkou trhu a stánků vystavovatelů a s úsměvem jsem vyrazili poznávat okolí města Holice a Kunětické Hory.

FM POHÁR - Srpen 2016 - Mandava - JN79GW

Nalehko s krátkou magnetkou na autě jsme se zastavili na Mandavě, abychom nevynechali náš oblíbený závod. Výsledek odpovídá výbavě a tak máme co dohánět v dalších měsících tohoto roku.

Letní QRP závod / Alpe-Adria Contest - OE/OK1SKJ - JN67TL - 5W

Již před výletem na zatím nejvyšší kótu, Sněžku 2014, jsme uvažovali o cestě k Dachsteinu. Plán cesty byl vždy koncipovaný tak, že pojedeme přes Gosau a dále od jezer vyjdeme na chatu Adamek, kde přespíme a druhý den budeme vysílat ze sedla západně od Hoher Dachstein. Tuto myšlenku jsme po prostudování dostupných fotografií a videí zavrhli a naplánovali fyzicky nenáročnou variantu, lanovkou z Ramsau, cestou přes ledovec k chatě Seethalerhütte a pak směrem k nástupu do stěny na vrchol nejvyššího vrcholu oblasti do místa, které snad umožní dobrý výhled na jih se zachováním možnosti dosažení stanic z OK, kde probíhá Letní QRP závod.
Na přelomu prázdnin jsme tedy, z pohledu počasí, zariskovali a rezervovali místa v lanovce tak, že pojedeme nahoru v 07:45 a dolu v 16:30 CET, tedy časy takové, že nebudeme na místě po celou dobu trvání závodu, ale po dobu dostatečně dlouhou, abychom atmosféru vstřebali.
Cesta probíhala podle plánu, noc byla s deštěm v kempu lehce dobrodružná a ráno jsme byli na parkovišti u dolní stanice lanovky s dostatečnou časovou rezervou, takže nás šoupli do spoje, který jel už v 0730 CET.
Na horní stanici nás čekalo předpokládané počasí, 1 stupeň Celsia, pošmourno, bez výhledu. Tak jsem rychle udělali dokumentační fotku a vyrazili na cestu.

 Druhé stopy v ledovcové cestě evidentně patřily nám a cesta rychle ubíhala až do okamžiku lehké fyzické indispozice, kterou jsme vydýchali a pokračovali již ve skupině, která nás došla, směrem k Seethalerhütte. Ani jsme na chatu nedošli a začala se naplňovat předpověď proměnlivého počasí. Záblesk slunce nám vehnal síly do těl a už jsme, aniž bychom k chatě dorazili, odbočili k lezeckému nástupnímu bodu do stěny. Sice jsme neviděli ani na jih do údolí, ani do širšího okolí, ale chatu a stěnu jsme viděli a tak jsme někde na půli cesty vybrali místo a postavili anténu na souřadnice GPS 47.4752N, 13.6109E ve výšce asi 2720m s představou, že radiově uvidíme i dost na západ podél pohoří a nesoustředíme se pouze na čistě jižní směry.

Závod vůbec neprobíhal podle představ. Jakoby nestačilo, že kluci nemohli vysílat. Nemohli jsme využít klubovou značku, stanice se rozhodně nehrnuli a ani vlastně nepřicházeli. Závod se proměnil v lov konkrétních stanic bez spádu a tedy závodního nadšení. Ještě štěstí, že jsme všichni vnímali cestu hodně výletně a dobrodružně. Spojili jsme tedy vysílání s procházkami do okolí, focením, povídáním, vařením a odpočinkem. Lanovka dolů nám jela za dlouho a tak nebylo kam spěchat.
Co nás však dopoledne provázelo byla zima. Ač byly kluci dobře oblečení, pobyt na ledovci bez aktivní náplně neprohřeje a až do odpoledního slunce zužoval hlavně Maxe chladem, který bylo potřeba zahnat.

Posunuli jsem tedy oběd a závěr závodu na dřívější než plánované časy. Sbalili jsme před třetí a vydali se zpět k lanovce.

Krásného počasí jsme se nemohli dostatečně nabažit a obklopeni hezkými výhledy jsme k lanovce dorazili s dostatečnou rezervou na atrakce, suvenýry a fotografie.
Lanovka se již vůbec nepodobala rannímu soukromému dopravci, ale namačkání v gondole jsme se snesli do údolí a vyjeli, tentokrát výletně přes Salzburg k domovu, kam jsem těsně po půlnoci, plni zážitků dorazili.

Doma zpracované papírové výsledky ukázaly, že nejdelší z těch málo spojení bylo se stanicí SN9D 543km.

FM POHÁR - Červenec 2016 - Plešivec - JN69XT

Zkoumání severovýchodního rohu čtverce JN69 jsme posunuli na Plešivec 654m,  V oblasti samotného vrcholu jsem našli samolepku OK/ST-015, ale vhodné místo v jeho okolí jsme nevybrali a přešli na vrstevnici 630m, kde byl alespoň nějaký rozhled v požadovaném azimutu.
Radiově jsme však spokojení nebyli a zkusíme se porozhlédnout po nějaké nové kótě.
Každopádně vyšel primární záměr cesty, protože výlet to byl hezký.